Odemkněte tajemství: Psychika a cesta ke štěstí

Co je to psychika?

Naše duševní rozpoložení je neskutečně pestrý a složitý systém, který formuje to, jak přemýšlíme, co prožíváme, jak jednáme a vnímáme svět kolem nás. Nejde jen o naše myšlenky - je to i o pocitech a reakcích na každodenní situace. Psychika v sobě ukrývá jak vědomou mysl, tak i nevědomé pochody, vzpomínky z minulosti, naše sny i strachy.

Když je naše duševní pohoda v rovnováze, dokážeme se poprat s výzvami, které život přináší, vytvářet pevné vztahy s ostatními, pracovat a žít život, který má pro nás smysl. To znamená, že zvládáme stres, umíme pracovat se svými emocemi, vytváříme zdravé vztahy a děláme rozumná rozhodnutí. Stejně jako se staráme o své tělo, musíme pečovat i o svou duši a mysl.

Faktory ovlivňující psychiku

Naše duševní rozpoložení a psychické zdraví je utvářeno mnoha různými vlivy. Zásadní roli v tom hrají tělesné předpoklady - to, jak máme nastavené geny a jak pracuje náš mozek. To, jestli budeme náchylnější třeba k depresím nebo úzkostem, máme částečně zapsané v genech. Když nemáme v mozku správně vyladěné hladiny látek jako serotonin a dopamin, může to zamíchat s našimi náladami a tím, jak se chováme.

Vedle tělesné stránky na nás silně působí i to, co prožíváme a jak žijeme mezi lidmi. Těžké zážitky z dětství, dlouhodobý stres, samota nebo když přijdeme o někoho blízkého - to všechno může naši psychiku pořádně pocuchat. Na druhou stranu, když máme kolem sebe fajn lidi, žijeme zdravě a umíme si poradit se stresem, naše duševní pohoda jen kvete. Je dobré mít na paměti, že naše psychické zdraví se pořád mění a je výsledkem složitého propojení spousty věcí.

Příznaky duševní nepohody

Psychika je křehká věc a každý z nás může občas zažívat náročné období. Když se necítíme ve své kůži, naše tělo i mysl nám to dávají najevo různými způsoby. Je fakt důležité nepřehlížet, když se něco mění - ať už jde o to, jak se cítíme nebo jak se chováme. Může to začít nenápadně: jsme pořád unavení, nemůžeme v noci spát, nebo najednou nemáme chuť k jídlu. Někdy jsme podráždění z maličkostí, úzkostní nebo prostě smutní bez důvodu. To, co nás dřív bavilo, nás přestane zajímat, a někdy se nemůžeme ani soustředit nebo rozhodnout o běžných věcech. Tělo může taky protestovat - rozbolí nás hlava, motá se nám svět nebo nás zlobí břicho. Když tyhle věci trvají delší dobu, není ostuda zajít si pro pomoc. Váš doktor nebo psycholog jsou tu od toho, aby vám pomohli. Čím dřív problém začnete řešit, tím líp se vám povede se z toho dostat.

Srovnání přístupu k psychice v různých zemích

Vlastnost	Česká republika	Jiná země (např. Nizozemsko)
Otevřenost vůči tématům duševního zdraví	Spíše nízká	Vysoká
Dostupnost psychologické péče	Omezená, dlouhé čekací lhůty	Dobrá, krátké čekací lhůty

Důležitost péče o psychiku

V současném hektickém světě často přehlížíme to nejdůležitější - naši duševní rovnováhu. Tak jako se staráme o své tělo, měli bychom pečovat i o svou mysl. Naše psychická pohoda se totiž promítá do všech sfér života - od rodinných vztahů přes pracovní nasazení až po celkový pocit štěstí a životní spokojenost. Když přehlížíme varovné signály jako stres, úzkostné stavy nebo depresivní nálady, riskujeme vážnější duševní potíže, které zasáhnou nejen nás, ale i naše nejbližší.

Péče o duševní zdraví by měla být samozřejmou součástí našeho každodenního života. Máme spoustu možností, jak o svou psychiku pečovat. Základem je kvalitní spánek, vyvážená strava a pravidelné cvičení. Zásadní je také umět si udělat čas sami pro sebe, odpočívat a věnovat se činnostem, které nás naplňují radostí. Nezapomínejme ani na hodnotu přátelství a blízkých vztahů, a pokud cítíme, že na své problémy nestačíme, nebojme se obrátit na odborníky.

Praktické tipy pro duševní zdraví

Jak se cítíme na duši je stejně podstatné jako naše tělesné zdraví. K lepší psychice a celkové pohodě vede spousta jednoduchých kroků, které můžeme udělat. Kvalitní spánek je základ - když se nevyspíme, odrazí se to na náladě, energii i soustředění. Je fajn chodit spát a vstávat každý den podobně a před spaním se uklidnit nějakým příjemným rituálem. Hodně pomáhá i pohyb. I obyčejná procházka dokáže zázraky - méně stresu, lepší nálada a člověk pak i líp spí. Nesmíme zapomínat ani na to, co jíme. Když si dopřejeme hodně ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva, naše psychika nám poděkuje. Naopak průmyslově zpracované jídlo, cukry a nezdravé tuky nám na náladě ani energii nepřidají.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Každý z nás občas prochází náročným obdobím, ale někdy je složité rozpoznat, kdy už je toho na nás moc. Když se delší dobu necítíte ve své kůži, běžné věci vás vyčerpávají a psychika není v pohodě, je čas zvážit návštěvu odborníka. Měli byste vyhledat psychologa nebo psychiatra zejména tehdy, když pociťujete déletrvající úzkosti, smutek nebo vyčerpání, které vám brání normálně fungovat. Také když nemůžete spát, nesoustředíte se jako dřív nebo vás přestalo bavit to, co vám dříve přinášelo radost. Pozor si dejte hlavně na situace, kdy se vaše nálady prudce střídají, nedokážete kontrolovat vztek nebo vás napadají myšlenky na sebepoškozování. V takových chvílích je opravdu důležité neotálet a vyhledat pomoc co nejdřív. Mějte na paměti, že požádat o pomoc není známka slabosti - naopak ukazuje, že vám na vašem duševním zdraví záleží. Odborníci jsou tu od toho, aby vám pomohli porozumět vašim problémům a společně našli způsob, jak je zvládnout.

Péče o psychiku by neměla být tabu, ale samozřejmostí, stejně jako péče o naše fyzické zdraví.

Zdeněk Šimek

Dostupné zdroje a organizace

Když se člověku zhorší psychika nebo prožívá těžké období, může v Česku najít pomocnou ruku na mnoha místech. Hlavní slovo má v tomto směru Národní ústav duševního zdraví, který se stará o výzkum a vzdělávání v oblasti duševního zdraví. Významnou roli hraje také Liga za duševní zdraví, kde můžete najít radu a podporu, když si nevíte rady. Pro akutní případy jsou tu non-stop krizová centra a linky důvěry, na které se můžete obrátit kdykoliv, když je vám úzko. V Česku najdete i spoustu menších organizací, které se specializují třeba na pomoc lidem s depresí, úzkostmi nebo poruchami příjmu potravy.